Celou cestu do Ostravy Atar a Atrey absolvovali bez problémů, v podstatě ji prospali. Měli jsme trochu obavu z toho,že pejsci budou smutnit po mamince-což se ani u jednoho nepotvrdilo. Atreye jsme vysadili s Martinem u něj doma a jeli s Atarem k nám. Naše první venčení proběhlo bez problémů, zpočátku ležel Atar vykuleně na břichu, ale po chvíli vyskočil a začal dovádět s vodítkem. Začínáme se pomalu učit čistotě. Pár "zásahů" už máme na kontě. Kde se vyčůral, tam jsme dali ručník a doufali, že tam půjde i příště. Takovýchto míst máme po bytě vícero,takže Atara neustále sledujeme, kam půjde přístě. Zato Atrey u Martina chodí na jeden ručník, na jedno místo, šikulka....( pro změnu ale našel velkou zálibu při skákání do misky s vodou....)
Žádné komentáře:
Okomentovat